Pohoří Jizerské hory bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hory české části hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa.

JIZERSKÉ HORY jsou nejsevernějším českým pohořím, kde na východní části zasahují až na polské území a dále navazují na Krkonoše. Západně sousedí s Lužickými horami a jejich nejvyšším vrcholem české části hor je Smrk s nadmořskou výškou 1124 m. Od roku 1968 je toto území vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí s celkovou rozlohou 368 km2, jež je nejstarší v České republice. V této oblasti jsou velmi zachovalé severské lesy, jež lákají milovníky k návštěvě těchto hor, jako také spousta zajímavých památek, z nichž jmenujme spostu rozhleden, umístěných v docela malém prostoru tohoto území. K těm nejznámějším jmenujme Bramberk, Černá Studnice, Královka a nedávno znovuotevřená a zrekonstruovaná rozhledna na vrchu Smrk, je velmi vyhledávanou atrakcí těchto hor. Jizerské hory navazují na pohoří Krkonoše z východní strany a na západní straně sousedí s Lužickými horami. Protože se jedná o pohoří terénu hornatého, je to oblíbená oblast, zvláště milovníků zimních sportů.

Rašeliniště v Jizerských horách začala vznikat hned po skončení poslední doby ledové, zhruba před 10000 lety, k jejich největšímu rozvoji došlo před 5000 lety. V horách je přes 50 rašelinišť o celkové ploše přesahující 250 ha, jejich mohutnost je až několik metrů. Největšími rašeliništi jsou Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky. Většina rašelinišť je přísně chráněna a tedy běžně nepřístupná, Rašeliniště Jizerky a Na Čihadle však byla částečně zpřístupněna.

Královka je krásná kamenná rozhledna v Jizerských horách na kopci Nekras ve výšce 859 m. Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907, celková výška je 23,5 metrů. Rozhledna tak nahradila původní, dřevěnou věž, které stála na vrcholku v letech 1888 až 1906. Vedle věže byla roku 1934 postavena horská chata s restaurací a ubytováním.

Černá studnice je se svými 869,1 m nejvyšším vrcholem Černostudničního hřebene Jizerských hor. Tato hora na rozvodí Baltského a Severního moře je dominantou krajiny kolem Jablonce nad NIsou, od kterého je vzdálena necelých 5 km jihojihovýchodně. Je také turistickým cílem, od roku 1905 se na jejím vrcholu nachází turistická chata a rozhledna.

Rozhledna Štěpánka je kamenná novogotická rozhledna na vrchu Hvězda 959 m v nejzápadnějších Krkonoších, na Příchovickém hřebeni. Rozhledna je 24 m vysoká, postavena byla v letech 1847 až 1892. Stavbu zahájil kníže Camill Rohan, když v údolí probíhala výstavba krkonošské silnice. Pojmenována je podle arcivévody Štěpána. Stavbu však nedokončil. Práce se na rozhledně zastavily na celých 40 let, kdy o ní pečoval kořenovský horský spolek, který ji od knížete převzal a po čtyřech letech prací ji v roce 1892 otevřel. Štěpánka spolu s rozhlednou Žalý patří k nejstarším rozhlednám v oblasti Krkonoš a Jizerských hor.